Sen o vrahovi a přepadení na plese

30. července 2018 v 10:20 | Strašilka |  Moje sny
Je jednoduché psát sem své sny, když se mi do ničeho jiného nechce. A mám tu přitom tolik rozdělaných věcí - šiju závěs do kuchyně, musím vyčistit rámy oken a za dvacet minut vyrážím na pohovor, ze kterého sebou už od včerejška šiju strachy.
Začalo to na chalupě, kam jsem jezdívala spolu s babičkou, matkou a bratrem. V babiččině ložnici byla nějaká žena a muž, oba byli přivázaní k posteli a vyděšení. Muž zemřel jako první, když mu kovový šíp pomalu projel lebkou. Žena křičela a couvala od svého muže zatímco se bílé povlečení barvilo krví. Poté se ze zdi vysunul skalpel a spolu s pilkou na kosti začal mužovi otevírat lebku. V ten moment se objevil Christopher Eccleston (hrál Doktora v seriálu Pán času) a tu ženu zastřelil.
Od této chvíle jsem byla ve svém těle, to předtím jsem jen pozorovala očima té ženy. Měla jsem na sobě dlouhé, modré plesové šaty a sledovala Doktora na jakýsi bál. Šla jsem za ním do luxusního hotelu, který mi velmi připomínal prostory Velkého sálu Lucerna. Vystoupal po mramorových schodech do prvního patra a mířil rovnou k obsluze, která dál pouštěla lidi jen na pozvánku.

Nedaleko byla recepce a jeden starší muž měl svou pozvánku položenou za sebou na pultu, za chůze jsem ji ukradla a prohlédla. Byla černá, s jiskřícím ohňostrojem a zalaminovaná, jméno na ní naštěstí nebylo. Obsluha pouštěla hosty jen velmi pomalu, tak se stalo, že se mi Doktor v davu ztratil. Doufala jsem, že si mě ještě nevšiml, a tak se nebude pokoušet o útěk. Koneckonců jsem ho nechtěla chytit, byla jsem tam, abych jej sledovala. Při výstupu do horních pater mě uviděl můj bratr se svojí holkou a kamarádem. Pozdravili jsme se, ale nevěnovala jsem mu moc pozornosti, stále jsem hledala Doktora. V rychlosti jsem bratrovi řekla, že hledám vraha, co se snaží kopírovat Jigsawa.
Do nejvyššího patra jsem se dostala až za nějakou chvíli, protože mne zdržovali hosté a turnikety (jasně, proč ne?). Když jsem dorazila nahoru, mířil na mne nějaký muž v kukle zbraní. Volal na svého šéfa, co s námi má dělat a já se schovala vedle dalších schodů. "Ahoj," pozdravil mne se širokým úsměvem Doktor. Celou dobu věděl že ho sleduji, ale nevadilo mu to, byl vskutku potrhlý.
Nakonec si vzpomínám, že jsem si vzala koště (takové to z dlouhých, svázaných proutků) a šla nakopat zadek šéfovi toho přepadení. Šlo mi to, dokud jsem mu roztřepenou část nevrazila do obličeje a on mě majznul obuškem. Lituji, že jsem se probudila, moc jsem si to užívala.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 lissy-paolohn lissy-paolohn | E-mail | Web | 19. září 2018 v 11:55 | Reagovat

No, sny jsou někdy vskutku zajímavé. I když zdát se mi ten začátek... ale tak někdy zní zpětné popisy snů mohem hůř, než se člověk v tom snu cítil. Jak si tak vzpomínám... :-D

Jak dopadl ten pohovor? :-)

2 Strašilka Strašilka | 20. září 2018 v 12:30 | Reagovat

[1]: Dopadl dobře, práci jsem dostala a bavila mě :)

3 zamotana zamotana | Web | 24. září 2018 v 17:38 | Reagovat

Šílené, jaké věci se nám mohou zdát. Já si moc snů nepamatuji, ale když nějaký náhodou ano, tak se jen nestačím divit své fantazii.
A ještě jednu věc mi tento článek připomněl. Měla bych se znovu podívat na Doktora. Bez něj je v mém životě takové zvláštní prázdno. :-D

4 lissy-paolohn lissy-paolohn | E-mail | Web | 24. září 2018 v 23:04 | Reagovat

[2]: Tak to jsem ráda. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama