Sen o orchestru

3. května 2018 v 11:59 | Strašilka |  Moje sny
Následují text bych velmi ráda označila jako smysluplný a inteligentní příběh, nicméně opak je v těchto případech pravdou.
Kdy mají sny nějakou logickou návaznost? Jo, nikdy. Ale není to super?
Měli jsme koncert v Jesenicích v takovém velkém kostele s vnitřním balkónem v patře. Zdi byly pomalovány secesními ornamenty a obrázky malých dětí a horní kupoli dominovala velká rozeta. Stála jsem na náměstí před kostelem a sledovala přijíždějící autobusy s různými školami. Měly šedou barvu a některé byly až dvoupatrové. Zatímco parkovaly za kruhovou fontánou, která byla uprostřed travnatého oválu, děti i mladí dospělí se hrnuli ven. Šla jsem do kostela, prošla po červeném koberci mezi lavicemi a najednou se ocitnula nahoře na balkóně.
Vedle mne stál dirigent, kolem byly kartonové krabice a sem tam se po zemi prohnalo žravé hejno černých a bílých krys.
Hodně štěstí, řekl, poplácal mě po rameni a odešel. Dole už seděl celý orchestr a zkoušel In The Hall Of The Mountain King. Zafidlala jsem svá dvě sóla a čekala, až se sál náplní lidmi.
Když jsme skladbu začali hrát na ostro, došlo mi, že v rukou držím housle a smyčec. Já ale neumím na nějaký zpropadený housle, jsem tympániska! Nějak jsem to celé zadrnkala, přičemž jsem celou dobu panikařila a sháněla někoho, kdo by mi ukázal, jak se na to hraje.
Ještě jsem potom potkala bývalou spolužačku ze základky, ale to už bylo vše.
Dirigente, jestli takovej husarskej kousek někdy zkusíš, vnutím ti taktovku a paruku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama