Komentáře

1 Katy Katy | E-mail | 22. března 2017 v 12:58 | Reagovat

Jej, podobná situace se mi stala minulý pátek. Myslím, že lidi, kteří ten pocit záchvatu úzkosti nikdy nezažili, nedokáží si ten pocit byť jen přibližně představit. Je těžké pak lidem vysvětlit, že to nemá příčinu, že není chyba v nich, že to není dlouhodobé trápení se něčím konkrétním (ne že by se nějak moc lidi o mě v té situaci zajímali :D). V pátek jsem byla na schůzce s divadlem, byl tam tak trochu chaos, byla to taková netypická schůzka, zkoušely se kostýmy... Trochu zmatek, hluk a hodně skupinové konverzace. Už tak mi tam nebylo úplně příjemně a do toho záchvat. Naštěstí až ke konci, stačilo odejít o něco dříve, předtím stimovat... Ale i tak jsem jim tím asi dost změnila pohled na mojí osobu, musí mě mít za blázna. ačkoli bych na sebe mohla být pyšná, že se mi ještě dařilo alespoň částečně ten záchvat tlumit, i tak je mi líto, že se mi to stalo za přítomnosti lidí, se kterými se pravidelně stýkám. Bojím se, aby mě úplně neodepsali... Závidím ti, že jsi v těchto situacích schopna přijmout objetí, to by se mi hodilo, já bohužel v takových situacích na dotyčného dost nevybíravě zařvu, ať na mě nesahá... Mrzí mě, že to neumím ovládat, frustruje mě to. A možná to bude znít sobecky, ale po přečtení tvého článku jsem ráda, že tyto pocity nezažívám sama :). Přeji mnoho sil, někdy napiš :)

2 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 22. března 2017 v 14:33 | Reagovat

No panejo, ale dobře to dopadlo. Záchranář pomohl, škoda, že jste si na sebe nevzali třeba tel. číslo. :-)

3 Eliss Eliss | Web | 22. března 2017 v 14:53 | Reagovat

Hlavně že všechno dopadlo dobře, já žádný takový záchvat nikdy neměla a je moc dobře že se s tím snažíš bojovat! :-)

4 Natas Natas | Web | 22. března 2017 v 15:55 | Reagovat

To je ale milé. Něco podobného se mi stalo v tramvaji, jen co se zavřeli dveře, věděla jsem, že je zle. Mně pomáhá se vysvléct a nacpat do sebe cukr, rychle.

5 Lucka Lucka | E-mail | Web | 22. března 2017 v 15:57 | Reagovat

To si vůbec nedovedu představit tu situaci, ale z tvého popisu to vypadá jako něco, o co jeden opravdu nestojí. Dají se ty záchvaty nějak léčit? Eventuálně  zjistit, co je spouští, když tady ti přišlo, že ani neměl reálnou příčinu?

6 an an | Web | 22. března 2017 v 17:25 | Reagovat

Ach, jak já ti rozumím!! Poslední dobou se mi výrazně zhoršily, takže jestli si o tom chceš popovídat, napiš mi na FB. (Taky mám v plánu o tom napsat článek.)

7 Joina Joina | Web | 31. března 2017 v 12:13 | Reagovat

Občas podobné pocity taky mívám.
Úzkost na mě většinou dopadá, když si přestávám věřit a mám špatnou náladu.
Proto se s tím peru a zkouším pozitivně myslet a být v okolí svých nejbližších.. A pomáhá to :)

8 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 31. března 2017 v 14:05 | Reagovat

Asi jsem nikdy nezažila ten pocit motající se hlavy z přílišného množství kyslíku. To zní dost nepravděpodobně, možná si to jenom nevybavuju.

9 Nao Nao | 31. března 2017 v 17:06 | Reagovat

Taky mívám úzkostné záchvaty. Sice to neznám v takové intenzitě, ale znám. S MADD to taky není zrovna lehké a přichází si (nejen) úzkost kdykoli a kdekoli...
Přeji hodně štěstí a sil.

10 Siginitou Siginitou | Web | 1. dubna 2017 v 15:05 | Reagovat

Za poslední dobu to mívám dost podobně.
Přeji ti hodně sil a štěstí a ať je lépe a daří se ti :)

11 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 1. dubna 2017 v 18:54 | Reagovat

Milá Strašilko, víš, co mě těší? Že lidi okolo tebe nebyli lhostejní a snažili se pomoct (i když je to až na výjimky kontraproduktivní). A záchranář z Košic má samozřejmě plný počet bodů. :-)

12 gitty93 gitty93 | E-mail | Web | 1. dubna 2017 v 22:09 | Reagovat

zvláštní

13 Robka Robka | Web | 2. dubna 2017 v 13:41 | Reagovat

To se mi taky občas stává,  třes s bušením srdce, zrychlené dýchání a strach. Naposledy jsem skončila v ordinaci své lékařky, protože jsem měla panickou hrůzu z toho, že se o mě pokouší infarkt. Nejhorší je, že člověk nikdy neví, kdy to přijde. A jak to zase poslat rychle pryč.
Je fajn, že ti pomohl ten záchranář, asi je nejlepší terapií klidný rozhovor a vůbec klid. Je hezké vidět, že lidi nejsou k sobě lhostejní a dokážou takhle pomoct. :-)

14 Shinveg Shinveg | Web | 2. dubna 2017 v 15:00 | Reagovat

Musím říct a zaklepat,že venku mezi lidma se mi ještě záchvat úzkosti nestal. Je dobře,že si to zvládla.Mohla bych se tě zeptat,jak ses cítila poprvé,když si záchvat dostala..? Myslím pocity a myšlenky "při" a "po" záchvatu...

15 diws diws | 2. dubna 2017 v 18:28 | Reagovat

Mávala som záchvaty úzkosti a je to hrozné, našťastie nie veľmi často medzi ľuďmi. Som rada, že ti pomohol :)

16 Zoye Zoye | E-mail | Web | 5. dubna 2017 v 18:05 | Reagovat

Páni, hltala jsem tvůj článek, jakobych to psala já. Já sice ne"trpím" AS, ale trpím pro změnu panickou úzkostí. Kdyby se mi stalo to, co tobě, pravděpodobně bych zůstala na těch záchodech, plakala a chodila dokolečka místnosti. Až by to přešlo, čekala bych, až všichni odejdou, aby neviděli, že jsem plakala nebo bůh ví co. U mě je to ještě doprovázeno tím, že je mi zle, nemůžu dýchat a omdlím. Každopádně jsi parádní, že jsi to takhle zvládla! To já bych už jen tím, že by za mnou přišel někdo, kdo by mi chtěl pomoci nebo jen pohledem v tramvaji, spanikařila ještě víc. Mohu se zeptat, kolik ti je? Drž se kočko  ♥

17 stuprum stuprum | Web | 6. dubna 2017 v 14:24 | Reagovat

Za vší úzkostí hledej chlapa!

18 Viollet Viollet | E-mail | Web | 6. dubna 2017 v 19:42 | Reagovat

Nevim, ci se mi to zda, ale na lidi s uzkosti posledni dobou narazim cimdal vic. Ja mivam panicke zachvaty uz od jakysich patnacti let a ted se tlucu do hlavy, ze jsem to nezacala resit driv. Toz ti preju hodne stesti a pevne nervy. ???

19 Magicmax Magicmax | Web | 6. dubna 2017 v 20:51 | Reagovat

Je od něj hezké, že tě obeimul. Ie to od nei krásný zpusob podpory. :-) Dobře že tě učí zrovna on. :-) Hold Mistr. :-)
Ie dobře že nekouříš. Fandím ti. :-)

20 Strašilka Strašilka | 7. dubna 2017 v 7:30 | Reagovat

[5]: Beru na to prášky. Možná tam nějaká příčina bude, ale může to být prakticky cokoliv, co se ten den stalo a jen to odnesl trénink.

[14]: Páni,už ani moc nevím, ale na něco málo si vzpomínám. Přitom jsem byla hrozně zmatená a nevěděla, co se děje, což mou úzkost jen umocnilo. Snažila jsem se uklidnit a zahnat ten divný pocit. Potom jsem se cítila vyčerpaně a taky mi nebylo moc dobře z toho, že jsem něco takového zažila a nemohla s tím nic moc dělat.

[16]: Je mi 17 :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.