Komentáře

1 Katy Katy | 12. února 2017 v 16:30 | Reagovat

Hrozně moc ti držím palce, ať antidepresiva zaberou co nejdříve. Je na nic, jen přežívat. Probudit se, ale nevstát, živit se, ale nejíst, dýchat, ale nežít... Je fajn mít tu naději, že se to po práškách zlepší. Také ti přeji větší štěstí na psychiatričku, než mám já. Je složité se nějak léčit, když svojí psychiatričce nevěřím... Je to paranoia, nebo oprávněný strach? Lžu jí, jak je mi fajn a pak nejsem schopna celý (všední) den vůbec vstát z postele. Asi bych s tím měla něco dělat.... Promiň, teď jsem odbočila :D. Vidíš, tobě přišlo zvláštní si toho psíka fotit, já bych na něj začala vyplazovat jazyk, jako on. Jako proč ne? :D. Pořád máš ještě štěstí na učitelku tělocviku. Teď mi asi nevěříš, ale naše tělocvikářka (řečená Bramboračka, podle příjmení Polívková) je jako chlap v sukni (metafora, sukně nikdy nenosí). Když jsem si jednou jedinkrát tělocvik zapomněla, musela jsem cvičit bosa, v civilním oblečení. Celkově je dost nechápavá... A blbá. Jako že inteligence moc nepobrala... Ale což, alespoň je legrace, když se snaží něco povídat :D.
Myslím si, že Vaťák je něco jako kachnička bez zobáčku. Takže taková poloviční kachnička, tedy kach nebo nička. A nebo zcela svůj velmi vzácný, kouzelný a zcela originální tvor, který vznikl z vás dvou (ne, nemělo to znít jako vaše dítě..,), z vaší fantazie a lásky. Proto je naprosto dokonalý!
Přeji spoustu síly a pokud možno o něco pozitivnějšího naladění! ❤️

2 Maty Maty | E-mail | 17. prosince 2017 v 17:10 | Reagovat

[1]: Já jsem měl Polívkovou na zemák. Teď už jí (naštěstí) nemám, ale souhlasím s tím, že inteligence moc nepobrala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.