Únor 2016

Zazdívám blog

29. února 2016 v 10:45 | Strašilka |  Informace
Ti, kdož sem zavítali již na konci loňského roku, tak tuší, o čem článek bude. Je to jen informativní článek o malé změně.
Dle výsledků ankety z tohoto článku jste rozhodli pro hnědou zeď na pozadí.
Bylo to dost těsné s černobílou variantou.


Pan Wikipedia

7. února 2016 v 23:03 | Strašilka | 
Na posledním aspie srazu v Praze se sešlo hodně lidí, přičemž jsem potkala i několik lidí, které jsem viděla poprvé. Jop, to se stává, když dorazím na sraz jednou za půl roku, haha!
Mezi nimi byl i maník, který údajně prochodil bos kus světa, nechápe vztah (ne)mít někoho rád a nemá citovou stránku. Dost neuvěřitelné, co? Je to celkem divný člověk a zároveň chytrý. Co se týče práce s lidmi, tak je to machr.
Kdo četl některé moje předešlé články, tak ví, že se topím v sebenenávisti, depresích a sebepoškozování. Jasně, že potřebuju pomoc a vezmu jakoukoliv rozumnou, která se nabídne.
Sešli jsme se a povídali se. Překvapivě. Nemluvili jsme o ničem konkrétním. Samé řeči o myšlenkových pochodech, depresivních stavech a podobně.
Je fajn, že jsem našla někoho, kdo chápe moje myšlení, protože je stejné. Je to depresivní člověk, který ví, jak toho využít. Nemyslela jsem si, že to jde.
"Když jsem v depresi, tak mám větší výkon, takže ty jsi oproti ostatním ve výhodě. Můžeš to kontrolovat."

Ta jeho nestrannost je skvělá. Člověk se mu může se vším svěřit a on ho vyslechne a poradí. Řekla jsem mu o sebepoškozování a nesoudil mě, nevyvedlo ho to z míry, ani to téma nerozváděl dál. To se mi ještě nestalo.

Snažil se ze mě vydolovat, jak přemýšlím. Potřeboval, abych se mu otevřela, aby mi mohl pomoci. Je těžké popsat něco, čemu člověk sám pořádně nerozumí. Řekla jsem, že přemýšlím v obrazech, že se často vracím do vzpomínek a ke svým světům.
Při posledních dvou zmíněných položkách pronesl: "Tož co ti trvalo tak dlouho mi to říci? Vždyť už chodíme hodinu."
Nediv se, jak ti mám popsat něco, když přesně nevím, co po mně chceš?

Mluvili jsme i o smrti a ukázal mi i jiný pohled na věc. Nikdy jsem tak nepřemýšlela.
"Když přemýšíš nad smrtí, tak je to konečné řešení. Ale proč mezitím nic neprožít? Můžeš udělat cokoliv, nejsi omezená, protože na to nejhorší, co se ti může stát už jsi připravená. Jak říkám, já jsem šel bez bot světem, přežil jsem a proto jsem tady."

Chtel vědět, co si o něm myslím, protože jsem k nějakému názoru za tu hodinu chození a mluvení musela dojít.
Nevím, co si o tobě mám myslet. Jsi zvláštní, toková chodící Wikipedie. Prostě chytrá osoba se zvláštním charakterem, nevím, jak to popsat a vyjádřit.

Ptala jsem se ho, jestli věří v nějakého boha.
"V žádné konkrétní náboženství nevěřím, věřím ve své činy a v to, že se věci nemohly udát jinak."

Chodili jsme dvě a půl hodiny, než jsme se rozloučili. Fajn procházka.
Rozhodla jsem se pár malých věcí změnit. Zkusím poslouchat i něco jiného, než rock a metal a nosit světlejší oblečení. Pro začátek to stačí a uvidím, co to udělá.

Ask Strašilka 5

1. února 2016 v 15:54 | Strašilka |  Ask Strašilka
Ahojte!
Není třeba to okecávat, protože vy víte, o co jde.
Bavte se :P

Ahoj! Jestli to není moc intimní, jak je to s tvojí rodinou? :) Děkuju
My jsme všichni muzikanti (nebo máme alespoň něco společného s hudbou) :) Žiju s matkou a vlastním bratrem, naši se rozvedli před nekolika lety, táta se znovu oženil a teď žije se svou manželkou a synem. Vlastní bratr hraje na trumpetu, mamka na tubu a učí v ZUŠ a táta opravuje hudební nástroje.

Je nějaký film, seriál nebo slavná osobnost, kterou nesnášíš nebo fakt nemusíš?
Abych řekla pravdu, tak ne.

Máš nějaké oblíbené motto, citát nebo báseň? :)
Nemám, nikdy jsem neměla :)

Jsi mladá, ale přesto se zeptám jestli u sebe pozoruješ nějaký vývoj typických obtíží člověka s AS? Lepší se to nebo zhoršuje? Nebo je to stále víceméně stejné a pokud ano, tak odkdy?
Špatně rozeznávám chování ostatních lidí a to hlavně v nějakých větších sociálních situacích. To vždycky radši uteču, než abych musela řešit tolik lidí. Stane se, že se z toho doma pak zhroutím.
Nejsem úpně typická aspergerka, ale každý psycholog tvrdil, že mám některé příznaky. Myslím, že se to zlepšilo s příchodem na střední školu.