Listopad 2015

Ask Strašilka 4

30. listopadu 2015 v 19:52 | Strašilka |  Ask Strašilka
Musím říci, že mi děláte radost, lidi!
Skvělá odezva.
Díky.
Jaké jídlo máš nejradši? A co by jsi nikdy nesnědla? (Baví mě se ne to ptát, inspirace z Prostřeno :D)
Mám ráda čokoládu, tortily, olivy a mozzarellu. Zrovna dvakrát nemusím vnitřnosti a brambory.

Hraješ ráda nějaké hry na pc?
Mám ráda hru Prison Architect, Assassins creed nebo The Sims.

Máš radši psy nebo kočky? :)
Jednoznačně kočky. Nemám ráda štěkot. Kočky jsou roztomilé, vtipné a vrní.

Představ si, kdyby jsi mohla do povinné školní docházky pro všechny děti (nebo teenagery) na světě přidat jeden předmět. Jen podle tvého vlastního uvážení a fantazie. Co by to bylo? :°)
To je těžká otázka. Myslím, že snad všechno, co je užitečné, už na světě je. Děti nepotřebují žádný další zbytečný zápřáh. Nic bych nepřidávala :)

Kdyby jsi na hlavní stránku Blogu.cz mohla vybrat tři zajímavé články, ať už z tvého nebo jiného blogu, které by to byly?
Na tuhle otázku nemám odpověď. V uplynulém měsíci jsem nenašla nic, co by mě uchvátilo. Kdybych něco našla, tak to uveřejním na svém Facebooku :)

1. Je něco co absolutně nesnášíš? 2. Je něco, co tě dovede absolutně vytočit? (Ne že bych to chtěla použít :D)
Nemám ráda, když mi někdo něco neustále lehce vyčítá celé dny. Nebo mě štve, když mi něco nejde, to bych vraždila sama sebe.

Ahoj milá Strašilko :) Máš ráda egyptské (a i římské a řecké?) bohy a chtěla bych se zeptat, jestli jsou to pro tebe jen zajímavé příběhy a nebo věříš, že by nějaké takové bytosti mohly existovat. Ptám se jen tak :) Popřípadě děkuji za odpověď a měj krásný den! :)
O tuhle mytologii se zajímám a jsem velký fanušek Ricka Riordana, který píše knihy právě s touto tématikou.
Nevěřím, že by něco takového mohlo existovat, jsou to pro mě jen zajímavé příběhy. :)

Dělala jsi něco legračního nebo zajímavého na Halloween? xD A nebo takové svátky ignoruješ - jdou mimo tebe, a nebo máš ráda třeba Dušičky?
Nikdy jsem tenhle svátek neslavila. Nemám s kým :D

Jak slaví vaše rodina Vánoce? Děláte něco speciálního a nebo klasika a tradice? Máš ráda Vánoce?
Klasika a tradice. Všichni se slavnostně oblékneme a občas je s námi slaví známí. Mám je ráda, je na nich taková fajn atmosféra.

Jak se mají tvoje strašilky? :-)
Dobře, děkují za optání. ;)

Jak by pro Tebe vypadal naprosto ideální, báječný den? :)
Nikdo my mě ráno nebudil, k obědu by byly nějaké těstoviny s rajčatovou omáčkou, hrála bych na nějaký pěkný bubny se spoustou činelů a tomů, šla bych s Kubou ven, potom na koncert Stroy a přišla bych domů pozdě v noci. Jo, to by bylo super.

Pokud se mě budete chtít na něco zeptat, tak dotazník je vždy k dispozici :)

Jak na přátelství?

3. listopadu 2015 v 15:34 | Strašilka | 
K napsání tohoto článku mě inspirovala otázka, která mi přišla formulářem.
Nemáš nějakou radu pro lidi, kteří by se rádi s někým seznámili = našli si kamarádky a kamarády, ale moc neví jak a kde?
Tohle je trochu složitější, protože žádný univerzální návod není. Takže se pokusím sečíst moje zkušenosti a tak nějak přibližně pomoci.
Já jsem si vždycky kamarády a kamarádky hledala přes kroužky, internet, nebo ve škole. Předpokládám, že se ptáš, protože ta třetí varianta nevychází.

Kroužky jsou perfektní příležitost pro hledání přátel. Kdyby tě nenapadalo, co říct, tak aspoň ten jeden zájem máš jistej.
Na internetu znám spoustu lidí přes aspie komunity. S některými jsem se setkala osobně a o některých nemám ani páru.

Ale tady je asi hlavní ta část: jak?
Při rozhovoru by se mělo působit uvolněně, jinak každý vycítí, že se něco děje.
Lidi mají rádi pohledy do očí a tváře. Je to známka toho, že je opravdu vnímáte. Pro aspergery tohle bývá celkem potíž, ale dá se to naučit. Já jsem se to naučila, když jsem začala nosit barevné čočky. Každý se mi pak chtěl podívat do očí a já prakticky neměla na výběr.
Sebevědomí nesmí chybět. Nejen při hájení názoru, ale i při konverzaci. Stávalo se mi, že jsem se bála mluvit se spolužáky, protože jsem si myslela, že se se mnou nebudou chtít bavit a tak jsem to radši zavrhovala dopředu.
Myslím, že nevadí nechat se k něčemu strhnout partou. Hlavně, aby se z něčeho takového nestal zlozvyk. Ale každý má vlastní hlavu.
Skákání do řeči taky není zrovna nejlepší.

Další otázkou by mohlo být: kde jsou hranice?
Kdy už mohu říct, že je to můj přítel? Kdy ho/ji mohu obejmout? Co všechno si mohu dovolit? Co mám říct? Mám s ní/ním jít někam ven?
Oh well, to je oříšek i pro mě. Každý má své hranice individuální.
Snažím se tohle tolik neřešit a prostě se bavit s lidmi, kteří se baví se mnou. Zároveň není na škodu pozdravit i další lidi a zeptat se třeba na víkend. Ocení to.

Máte nějaké rady co se tohoto tématu týče?
Napište je dolů pod článek do komentářů :)

Hlavně neztrácej hlavu neznámá osůbko!