Zombie sen č.2

22. prosince 2014 v 12:40 | Dee |  Moje sny
Můj druhý, pěkně divný zombie sen, zdál se mi 17.9

Jela jsem v autě a za mnou byla skupina zombíků. Těch "inteligentnějších", se kterými se dá mluvit.
Jela jsem a částečně běžela a zombíci za mnou. Bylo to na rozlehlé pláni. Skákala jsem a když jsem spatřila koleje a jedoucí vlak, chtěla jsem ho přeskočit, ale tak trochu jsem ho oběhla.
Najednou jsem ty zombíky vedla. Byli asi čtyři, nebo pět. Když jsem běžela kolem karavany se slonem. Nějaký zombie pronesl "jaké by to bylo kousnout slona?" ve smyslu, jestli se z něj stane zombie slon. Běželi vedle něho a najednou jsme se ocitli na kraji lesa.
Zastavili jsme se a já se k nim v bílém rouchu s rozpřaženýma rukama obrátila. "Půjdeme dál, přeplaveme moře a dostaneme se na ostrov prvoků!". Prvoci ve smyslu náboženství - prvních lidí. Všichni byli rádi a začali spolu vzrušeně diskutovat. Auto jsem schovala do balíčku do kapsy a roucho zmizelo. Běžela jsem nahoru do kopce, kde jsem spatřila kouř. Kolem kopce byla kruhová cesta. Byli tam tři muži, velká výheň a na zemi se válely železné kruhy rozpálené do červena. Dva z těch tří seděli na zemi a loupali basketbalové míče a ten třetí stál a klábosil s nimi.
Najednou jsem byla muž. S černými brýlemi a neoholenými tvářemi. "Vypadněte, tam dole je skupinka zombíků, kteří na vás chtějí zaútočit!" vykřikla jsem a běžela na druhou stranu kopce na cestu. Uslyšela jsem křik zombie, jak běží na druhé straně. Běžela jsem k "východu", který byl ohraničený skálou. Vzápětí mě napadlo, že tam na mě vyskočí nějaký zombie a sežere mě. Když jsem nebyla v autě, tak mohli poznat, že nejsem taky zombie. Bezděčně jsem zpomalila, ale po jejich výkřiku "počkej, a co druhá cesta?!" jsem zase zrychlila. Zatím jsem auto vytáhnout nemohla, neprošlo by skálou a potom by mi zabralo čas do něj nastoupit.
Potom jsem se vzbudila
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hëllena Hëllena | Web | 23. prosince 2014 v 15:56 | Reagovat

To znám, taky se mi občas zdává o úplných blbostech :D Ale když už, tak si málokdy pamatuji takové podrobnosti, většinou jen to, že mě někdo honil a rozhodně se s ním nedalo mluvit..

2 Gil Gil | Web | 10. ledna 2015 v 19:56 | Reagovat

Mně taky někdo honil a já jsem se nadechla a ladně jsem vyskočila na střechu :D a on zíral, protože tohle nedokázal :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama