Mám emoce?

24. října 2014 v 7:49 | VendyLove | 
Ve smyslu, jestli cítím ztrátu, lásku a tak dále. Ano, mám.
Ztrátu cítím, jako prázdno v hrudním koši, mám tendenci se krčit, zírám do prázdna a pláču.
Radost cítím pocitem štěstí. Usmívám se.
Smutek cítím, jako prázdnotu. Jako kdybych neznamenala vůbec nic. Zírám do prázdna a pláču.
Nervozitu cítím velmi silně. Jsem roztržitá, rychleji dýchám, v hlavě se mi rodí všechny myšlenky tak, že žádnou nedokážu vnímat, koušu si ret a hraji si s prsty.
Lásku cítím, jako sympatii k určitému protějšku. Snažím se mu věnovat svůj čas a povídat si s ním. Někdy jsem až vlezlá.
Nerozhodnost cítím, jako nerozhodnost. Prostě nevím, co si vybrat, když je obojí stejné. Nakonec většinou vyberu náhodně.
Depresi cítím, jako kdyby mě někdo svazoval. Pláču, krčím se posteli a zírám do prázdna. Představuji si, že by svět byl beze mě lepší, ale je to blbost. Co by znamenala jedna smrt pro celou společnost? Nic. Proto je to zbytečné.
Vztek vyjadřuji spíše očima. Stojím rovně, tvářím se nasupeně, nebo povýšeně.
Klid vyjadřuji odpočinkem a poslechem muziky.

Další emoce mě nenapadly.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama