Dechové dílny III.

27. října 2014 v 20:21 | VendyLove | 
Takže... hm.
Dechové dílny je velký kurz žesťů a bicích.
Chtěla bych popsat uplynulé čtyři dny a trochu doplnit Deník č. 1, kde jsem popisovala minulý ročník
Letos to byl 3. ročník a opravdu jsem si ho užila.
Ale nejdříve k úpravě minulého ročníku

Den 1.
Odjeli jsme v pátek na žesťové dílny v Košťálově. Já sice hraji na bicí, ale chtěla jsem je poslouchat. Moje mamka hraje na tubu a vystupuje tam jako kantorka, bratr hraje na trumpetu a taky jsme vezli jednoho kluka, který hraje na trombon. Probíhalo to úplně v pohodě, našli jsme tam tělocvičnu (bylo to ve škole) a blbli tam, dokud kluci nemuseli jít na hodinu. Šla jsem do družiny, abych si tam dala spacák s karimatkou. A ejhle! (Tahle část vám možná přijde trochu dětinská.) Bylo tam spoustu takových těch starých stavebnic. Bylo to, jako návrat do starých časů. A kdo by odolal pokušení trochu si pohrát :D
Dodatek:
Ten kluk, kterého jsme vezli, se mi strašně líbil. Říkejme mu například Ondra.

Den 2.
Vzbudila jsem se vedle karimatky, asi jsem sebou v noci docela mlela, protože se brácha odstěhoval kousek dál ode mě :D
A hádejte co, zaspali jsme snídani a zbylo nám tam jen pár housek... ne, dělám si srandu, zaspali jsme asi jen o čtvrt hodiny a zbylo toho tam docela dost :D
Celý zbytek dne jsem si potom četla, jen se k nám nvečer přistěhovali další 3 kluci (samozřejmě tak kolem 20-ti let)
Dodatek:
Ukázalo se, že je tam i další bicista. Byl tak ve věku těch tří a nevycházela jsem s ním zrovna hvězdně. Ten den, co k nám přišel jsem si s ním povídala v tělocvičně a on začal mluvit o bicích. Jakou mám značku paliček, jaký mám bicí a takový kecy. Samozřejmě, že jsem z toho v podstatě nic nevěděla, protože mi to bylo prostě jedno. Náš rozhovor skončil jeho slovy "Co víš? Nic?"
Od té doby jsem se mu vyhýbala obloukem.
S bráchou jsem se dost přela o to, abych vedle Ondry ležela. Nakonec jsem vedle něj spala po celé dílny.

Den 3.
Zase den četby a strčili k nám další holku.
Dodatek:
Pro jednou nemám, co dodat.

Den 4.
Dneska přijel můj taťka, aby tu s kolegou udělali přednášku o tom, jak by se žesťaři měli starat o nástroje. Moc se jim to povedlo a tak je všichni odměnili potleskem :)
Dodatek:
Jo, bylo to super. Povídali o nějakých plísních. (myslím :D)
Večer jsem konečně chtěla nějak pokročit s Ondrou. Dokonce jsem se provizorně pomodlila k Afroditě.
Chtěla jsem ho v noci těsně před tím, než usneme, chytit za ruku. Nevyšlo mi to, přišli ti tři kluci a bylo po plánech.

Den 5.
Dnes odjíždíme domů, ale nejdřív ještě bude ve 3 hodiny koncert. Dostala jsem za úkol to vše nahrát na tablet, už vidím, jak mi bude umdlévat ruka :D
Dodatek:
Ano, ruka mě opravdu bolela :D Koncert byl fajn, moc se jim to povedlo

A teď k letošnímu ročníku!
Den 1.
Přijeli jsem jak jinak, než pozdě. (Asi v půl pátý.) Hodila jsem si věci do družiny, kde jsme spali loni a šli jsme se najíst. Dostali jsme od Hynka (pořadatel dílen) stravenky do hospody. Jídlo jsme měli zlevněné a pití jsme si platili sami.
V družině nás bylo pět. Byli tam dva z těch tří trombonistů, co s námi byli loni, já, Ondra a ještě nějaký bicista. Ještě, že ne ten z loňska, ten nepřijel.
Můj brácha spal jinde, díky bohu, protože v družině byla slabá Wi-Fi. Tentokrát jsem nespala u Ondry. Jen jsem si tak samotářsky hodila spacák v obalu na zem a vykašlala se na to. Karimatku jsem letos neměla.
Ukázalo se, že ten druhý bicista se jmenuje Vašek, je mu 16 a hraje na bicí už 8 let... Bohové, 8 let?!
Kam se já hrabu se svými pěti.
Po jídle jsme si šli zahrát. Učil nás Tonda, což je bratr Hynka.
Tonda hraje na bicí fakt bombově a vždycky, když hraje, tak si přijdu tak.. debilně. Štve mě, že nejsem tak dobrá, abych se mu mohla vyrovnat. Vašek teda taky válí, ale Tonda je nejlepší, koho znám osobně. Šli jsme do jejich rozestavěnýho baráku, kde byla celkem zima. A víte proč? Protože neměli utěsněnou střechu. Takže jsme tam pomalinku mrzli.
Dozvěděla jsem se další druh úderu. Myslím, že se to jmenovalo Free Stroke, nebo tak něco. Spočívá to v tom, že prsty jsou úplně uvolněné a palička v nich jenom klouže. Taky pořád při hraní zvedám ramena a kvůli tomu mi tuhne ruka.Taky mám problém s udržením tempa.
Po večeři jsme šli do jiné hospody na karaoke. Musím říct, že to mě fakt dostalo. V životě jsem karaoke nezpívala, ale bylo to super. Skoro žádnou písničku jsem neznala, ale stačilo chytit rytmus a bylo to ok. Šli s náma skoro všichni z dílen. Ondra tam nebyl, ani Matěj, ani ti dva trombonisti, ale byl tam Vašek.
Bohužel tam byla i Hynkova máma, která je strašně hnala k tomu, aby už konečně začali zpívat, že se tam na ně přišla podívat. Myslím, že to od ní bylo dost sobecké.
Zazpívala jsem si s nima dost písniček u mikrofonu. Vašek tam bohužel nešel, ale i tak to bylo super.
Asi tak v půl jedné jsem odešla, protože se mi chtělo spát.
Přišla jsem ke škole, chtěla otevřít a dveře se ani nehly. Došlo mi, že jsem si zapoměla říct o klíč a tak jsem nevěděla co dělat. Vašek odešel asi tak pět-deset minut po mě, takže jsme se samozřejmě potkali. Řekla jsem mu, že je zamčeno a on řekl, že skočí pro klíč. Chtěla jsem navrhnout, že půjdu s ním, ale asi by to vypadalo dost divně.
Po nějaké té chvíli se vrátil ještě s několika lidmi, co už toho měli asi taky dost.
V družině ale už spali ti dva trombonisti a Ondra. Protože jsem si předtím nevybalila spacák, přišla jsem si dost blbě.

Den 2.
Přijel nový učitel na bicí. A náhodou to byl učitel Tondy a Vaška. (myslím)
Takže si nás rozdělili. Tonda byl u nich doma s patem a ten učitel byl v rozestavěném baráku se soupravou. Já a Vašek jsme se střídali.
Ten den jsme měli hrát večer v hospodě, aby jsme si vynahradili závěrečný koncert, který se musel zrušit. Naučila jsem se rytmus na písničku Watermelon Man.
Večer jsem byla strašně rozklepaná a písničku jsem trochu pokazila.

Den 3.
Byl tam s námi i jeden slepý kluk, co hrál na piáno. Ukázalo se, že hraje i na bicí 4. rokem a hraje líp, než já.. To byl tak debilní pocit.
Ale byl v pohodě a dobře se s ním povídalo.
Večer se zase hrálo v hospodě a zase jsem hrála Watermelon Man. Myslím, že to byla jediná písnička, která se opakovala s předešlého večera.

Den 4.
Den odjezdu. Vyfotili jsme se, naobědvali a odjeli. Je mi líto, že dílny nebyly delší, protože jsem se fakt bavila.
Až mi přijde fotka, tak ji sem hodím

Doufám, že se bude konat i příští ročník, kdo by chtěl, napiště si o informace.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama